Kimmo Timonen, Dan Hamhuis, Ryan Suter, Shea Weber, Roman Josi, Ryan Ellis, Mattias Ekholm. Nashville Predators sice stále od svého vstupu do NHL nevyhrál vytoužený Stanleyův pohár, ovšem můžeme konstatovat, že je klubem, který v tomto století umí nejlépe draftovat a následně pracovat se svými obránci.


ANALÝZA | 10. 9. 2019 | RONO

Z výše vypsaných byl jako poslední draftován Švéd Mattias Ekholm, jehož si David Poile vybral v roce 2009 až ze 102. místa. Časem se to ukázalo jako další jedna z jeho velmi vydařených tref. Pouze Hamhuis a Ellis byli totiž vybráni v prvním kole, všichni ostatní až v tom druhém a později. Kromě tedy Timonena, jenž byl draftován týmem Los Angeles, ovšem ještě v jeho útlém věku a bez jediného startu v NHL si jej generální manažer Nashville přivedl do svého celku.

Predátoři dali rodákovi z Borlänge potřebný čas na rozvoj a udělali velmi dobře. Švédský zadák po draftu strávil ještě celé tři sezóny ve Švédsku, ročník 2012/13 odehrál na farmě v AHL a až ve svých 23 letech byl stabilním členem kádru Nashville.

Organizace s Davidem Poilem v čele tak opět prokázala, že dát čas vyrůst mladým obráncům se vyplácí. Ukázala to už v případě například právě Kimmo Timonena, kterému dala načuchnout do NHL také až v jeho 23 letech. Jakou kariéru následně finský zadák odehrál, to snad nemusíme ani zmiňovat.

Výborný parťák



Poilemu se podařilo ve svém týmu vybudovat jednu z nejlepších obran v celé NHL, když už několik let její součástí jsou právě Ekholm, Ellis a Josi. Spolu s nimi nastupoval do roku 2016 Shea Weber, následně P.K. Subban. Bezpochyby vynikající první dva obranné páry. Ovšem letos na draftu byl poslední jmenovaný vyměněný do New Jersey Devils a bude jistě zajímavé, jak se s tím celek z města country popere.

Jedno je ovšem jasné. Téměř každý, kdo nastupuje po boku Mattiase Ekholma, vykazuje lepší čísla než bez něj. Poslední dva ročníky pak nejvíce minut Ekholm odehrál právě s P.K. Subbanem, od kouče Petera Laviolettea dostávali defenzivnější úkoly než Josi s Ellisem, přesto odváděli vynikající práci. Společně totiž dosahovali ve statistice ‘Corsi’ skoro až 56%.

Nejméně minut z onoho tria odehrál Ekholm za poslední dvě sezóny s Romanem Josi, což se také zdálo být efektivní, neboť s ním s jako jediným 28letý hrál hůře než bez něj. Jako nejlepší se pak pro Nashville jevila práce Ekholma s Ellisem.

Ovšem dá se očekávat, že švédský zadák k sobě dostane dost možná mladého Dante Fabbra, jehož si Predators vybrali z celkového 17. místa v roce 2016, neboť v konkurenci s Ryan Ellisem a Romanem Josim vykazuje nejlepší čísla směrem dozadu. Fabbro je naopak považován za beka s nemalým potenciálem do ofenzívy.

Ekholm vskutku platí za výborného parťáka nejen na ledě, ale i mimo něj. Je oblíbený nejen mezi spoluhráči v kabině, ale také i mezi fanoušky. Navíc se velmi pravidelně účastní charitativních akcích pořádaných klubem. Ovšem to už odbočujeme jinam.



Bylo zmíněno, že Ekholm se Subbanem pod Laviolettem dostávali defenzivnější roli než ostatní dva páry, což se také odráží i pochopitelně ve startech v ofenzivní části kluziště oproti té defenzivní. Ano, procentuální číslo 48,42 jistě nemusí vzbuzovat takový dojem, ovšem je nutno brát v potaz to, že Predators patří poslední léta k nejlepším týmům v NHL, tudíž se častěji pohybují v útočné třetině ledové hrací plochy bež v té obranné.

Právě pouze P.K. Subban jako jediný měl v ZSR% ještě menší procentuální hodnotu než švédský zadák. Podíl vhazování v útočném a obranném pásmu u Romana Josiho se za poslední tři sezóny mimojiné zastavilo na čísle 51,08. U Ryana Ellise pak na 50,77.

Všestranný zadák



Ve výše přiloženém obrázku můžeme zpozorovat, že Ekholmovy výkony až na ročník 2016/17 jsou konzistentní a řadí ho k nadprůměru v rámci celé ligy. WAR a GAR započítávají hned několik pokročilých statistik ze hry jednotlivých hráčů, z nichž pochopitelně vyjde určitý výsledek.

Ekholm sice možná nikdy nenasbíral 50 bodů a možná ani nikdy nenasbírá, avšak vynahrazuje to vynikající obrannou hrou, přínosem na přesilovce i oslabení. Aneb těžko vyzdvihnout určitou konkrétní dominantu u švédského zadáka, stejně tak těžko najít jeho výraznější slabinu.



Ekholmova všestranná hra se pak odráží i v týmovém porovnání, jak můžeme vidět, při vyrovnaném počtu hráčů na ledě přináší Predátorům největší přínos ze všech jeho spoluhráčů.

Ekholmův průměrný roční příjem do léta 2022? 3 750 000. Bezpochyby se jedná o jeden z nejlepších kontraktů v lize.

Ty čísla, peníze, které dostáváme… Je šílené, že někdo diskutuje ve smlouvách o těch některých malých detailech. Jsem opravdu šťastný s tím, co dostávám. Vím, že si tím vydělám na celý zbytek života. Když nebudu chtít, nebudu muset pracovat jediný den v životě po konci mé kariéry. Jistě, mohl bych dostávat více nebo méně, ovšem to není zrovna to, na co bych se soustředil. Nehraje to podstatnou roli v mé mysli,“ nechal se v lednu slyšet Mattias Ekholm.

No, není to sympaťák?


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *